Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Mozkomíšní mok (lat. liquor cerebrospinalis) neboli CSF (zkratka pochází z anglického názvu cerebrospinal fluid) je čirá tekutina, která obklopuje mozek a míchu, tvoří jejich tekutý obal a nadlehčuje je. V případě úbytku mozkomíšního moku (např. v důsledku lumbální punkce) může pacient pociťovat bolesti hlavy, neboť mozek při sebemenším pohybu hlavy více „naráží“ do kostí lebky. Mozkomíšní mok vzniká v mozkových komorách. Obrázek: Mozkomíšní mok (vyznačen modře) vzniká v mozkových komorách, odkud pak odtéká do subarachnoidálního prostoru. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek, mícha.

Zánět mozkomíšních plen, zánět „mozkových blan“ neboli meningitida je obávané onemocnění, které může mít závažnou prognózu. Takzvané „mozkové blány“ (přesněji řečeno mozkomíšní pleny) pokrývají nejen mozek, ale i míchu. Původcem onemocnění může být virus, bakterie, případně jiné mikroorganismy. Viz také zánět, mozkomíšní pleny (meningy) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz meningitida.

Mozkomíšní pleny je jiný název pro meningy. Viz také mozek, mícha.

Stresová inkontinence moči je typ inkontinence moči, při níž dochází k nechtěnému úniku moči při různých činnostech souvisejících se zvýšením nitrobřišního tlaku (např. zvedání břemen, kašel, smích, kýchání, tělesná aktivita, změna polohy apod.). Při léčbě někdy mohou pomoci Kegelovy cviky. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Inkontinence moči je neschopnost udržení moči. Prakticky to znamená ztrátu kontroly nad močovým měchýřem a nedobrovolný únik moči. Inkontinence moči může mít různou závažnost: od občasného úniku několika kapek moči až po únik značného množství moči několikrát denně. Inkontinence moči může mít významný dopad na kvalitu života – zejména proto, že tento stav může způsobovat trapné situace ve společnosti nebo na veřejnosti. V mnoha případech je inkontinence moči důsledkem nějakého základního onemocnění, které lze léčit, což následně vede k výraznému zlepšení kvality života. Lékaři rozlišují různé typy inkontinence moči, např. stresovou inkontinenci moči, inkontinenci z přetékání apod. Viz také inkontinence, moč, inkontinence stolice.

Zánět močové trubice neboli uretritida se nejčastěji projevuje bolestí při močení, případně i hnisavým výtokem z močové trubice. Obvykle je způsoben bakteriální infekcí, avšak nemusí tomu tak být ve všech případech. Zánět močové trubice se rovněž vyskytuje u některých sexuálně přenosných infekcí, např. trichomoniázy či kapavky. Viz také zánět, močová trubice.

Tkáňový mok neboli intersticiální tekutina je tekutina, která se nachází v prostorách kolem buněk. Tkáňový mok pochází z krve: živiny, kyslík a některé další látky prosakují z nejmenších krevních cév (tzv. kapilár) do jejich okolí a vytvářejí tak tkáňový mok. Ten pomáhá přivádět kyslík a živiny do buněk a odstraňovat z nich odpadní látky. Tkáňový mok se částečně vrací do krevního řečiště (opět skrze stěny kapilár), částečně odtéká směrem k lymfatickým cévám. Jakmile se tkáňový mok dostane do lymfatických cév, nazývá se lymfa. Viz také tkáň.

Retence moči je abnormální stav, kdy se močový měchýř při močení vyprázdní buď jen částečně, nebo se nevyprázdní vůbec. Retence moči může mít celou řadu příčin, například: zablokování (výrazné zúžení nebo úplné ucpání) močové trubice, zvětšená prostata, užívání léků na jiné onemocnění, neurologické důvody, tzn. narušení vzájemné komunikace mezi nervovým systémem a močovými cestami, infekce a otoky, které brání vylučování moči z těla, komplikace a vedlejší účinky léků, které byly pacientovi podány při chirurgickém zákroku. Léčba retence moči vždy závisí na její příčině. Viz také moč.

Sekundární moč neboli definitivní moč je tekutina, která vzniká v ledvinách (z tzv. primární moči) a prostřednictvím močovodů se dostává do močového měchýře – a odtud je močovou trubicí ve vhodnou chvíli vyloučena z těla ven. Tuto tělesnou tekutinu běžně označujeme zkráceným názvem moč. Viz také moč, primární moč.

Definitivní moč je jiný název pro sekundární moč. Viz také moč.